|
|
Zásada subsidiarity trestní represe
Bauerová, Kristýna ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Richter, Martin (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zásada subsidiarity trestní represe, která je jednou z nejdůležitějších zásad trestního práva hmotného. Podle této zásady mohou být prostředky trestního práva uplatňovány pouze případech, které dosahují požadované míry společenské škodlivosti a zároveň v těchto případech nestačí uplatnění odpovědnosti podle jiného právního odvětví. Práce je rozdělena do tří kapitol, které jsou členěny na podkapitoly. V první kapitole jsou nejdříve blíže rozebrány základní zásady trestního práva hmotného a jejich případný vztah k zásadě subsidiarity trestní represe. Po této části následuje vymezení pojmu subsidiarity trestní represe. Se zásadou subsidiarity trestní represe neoddělitelně souvisí pojem ultima ratio. Z tohoto důvodu je jejich vzájemnému vztahu v rámci první kapitoly práce věnována samostatná podkapitola. V rámci diplomové práce je rovněž věnována pozornost vztahu trestněprávní odpovědnosti k odpovědnosti podle práva soukromého a správního. Ustanovení trestního zákoníku obsahující zásadu subsidiarity trestní represe vyvolává otázky ohledně jejího významu pro uplatňování trestněprávní odpovědnosti. Tyto otázky jsou blíže rozebrány v podkapitolách, které se věnují pojetí trestného činu, společenské škodlivosti a pojetí zásady subsidiarity trestní represe de lege lata....
|
|
|
Zásada subsidiarity trestní represe
Kolder, Adam ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce je zpracováním vybraných témat souvisejících se zásadou subsidiarity trestní represe coby vůdčím principem trestního práva. Text práce pojednává o historickém vývoji přístupu k této zásadě na území České republiky, jakož i o současném normativním zakotvení této zásady v účinné trestněprávní úpravě. Dále je v textu věnována pozornost obecnému charakteru této zásady, který se projevuje jejím prozařování do řady institutů trestního práva, jakož i jejím střetáváním se s jinými právními zásadami. V praktické části práce je pak pozornost soustředěna na roli zásady subsidiarity trestní represe coby korektivu trestního bezpráví, jakož i na přesahy této zásady v oblasti správního práva. Tato část práce pak rovněž zohledňuje aktuální kauzy, které se v souvislosti se zásadou subsidiarity trestní represe vyskytují ve veřejném prostoru. Závěrečná část práce je srovnáním vybraných zahraničních přístupů k zásadě subsidiarity trestní represe. Klíčová slova: ultima ratio, subsidiarita trestní represe, formální pojetí trestného činu, korektiv trestního bezpráví
|
|
|
Zásada subsidiarity trestní represe
Raček, Pavel ; Novotný, Oto (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Resumé Diplomová práce pojednává o zásadě subsidiarity trestní represe, která se stala po nabytí účinnosti nového trestního zákoníku znovu aktuální. Již dříve však byla často zohledňována v judikatuře českého Ústavního soudu a Nejvyššího soudu. Nový český trestní zákoník zakotvuje zásadu subsidiarity trestní represe v § 12 odst. 2: "Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu." První kapitola se zabývá obecnou definicí zásady subsidiarity a principu ultima ratio a dochází k závěru, že znění § 12 odst. 2 trestního zákoníku je příliš úzké, neboť trestní právo má působit subsidiárně nejen k právním ale obecně ke všem společenským prostředkům. Druhá kapitola pojednává o interpretačním významu zásady subsidiarity trestní represe zakotvené v trestním zákoníku. To znamená, že zásada subsidiarity může být uplatněna jen při výkladu těch znaků skutkových podstat trestných činů, které nejsou formulovány příliš konkrétně a jednoznačně. Následující kapitola se věnuje teorii právního statku a pojmu společenské škodlivosti. V této souvislosti je zohledňována judikatura německého Spolkového ústavního soudu. Zákaz stíhat společensky neškodlivá jednání je demonstrován na...
|
|
|
Aktuální otázky vazby v českém trestním řízení
Benediktová, Eliška ; Galovcová, Ingrid (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Aktuální otázky vazby v českém trestním řízení Abstrakt Předkládaná diplomová práce pojednává o aktuálních otázkách vazby v českém trestním řízení. Vazba je zavedeným a nenahraditelným institutem, který je již dlouho tradiční součástí trestního řízení. Vzhledem k charakteru vazby, která představuje citelný zásah do osobní svobody jednotlivce, je vazba tématem stále aktuálním a hojně diskutovaným nejen odborníky, ale její problematika přitahuje pozornost i laické veřejnosti. Práce sestává z pěti na sebe navazujících kapitol. První kapitola vymezuje pojem a účel institutu vazby s přihlédnutím k jeho základním principům. V druhé kapitole následuje stručný popis historického vývoje vazby na našem území, který má sloužit jako úvod pro pochopení platné právní úpravy. Navíc platným předpisem trestního práva procesního je stále trestní řád z roku 1961, od jehož přijetí prošlo vazební právo značnými změnami. Třetí kapitola se zabývá materiálním pojetím vazebního práva, tedy zákonnými podmínkami pro uvalení vazby a rozborem jednotlivých vazebních důvodů, a to s cílem vystihnout problematická místa i ve světle související judikatury. Čtvrtá kapitola popisuje některé aspekty formálního vazebního práva, které charakterizuje především procesní postupy oprávněných orgánů při rozhodování o vazbě. Do této kapitoly dále...
|
|
|
Vazba jako prostředek ultima ratio
Nekolová, Petra ; Galovcová, Ingrid (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Vazba jako prostředek ultima ratio Tato diplomová práce pojednává o institutu vazby jakožto nejzávažnějším z trestně- procesních zajišťovacích institutů, k němuž by se orgány činné v trestním řízení měly uchylovat jen v krajních případech a to při striktním splnění zákonných podmínek. Smyslem této práce je vysvětlit prostřednictvím ústavou garantované osobní svobody a presumpce neviny, kteréžto jsou vazbou nejvíce dotčeny, nezbytnost lpět na jejím využívání jen v situacích, kdy není jiného východiska a nelze účelu trestního řízení dosáhnout jinými mírnějšími opatřeními, tedy aplikovat ji jako opatření ultima ratio. Stěžejní část této práce je pak věnována jednotlivým zákonným požadavkům současné účinné právní úpravy, jež mají zajistit respektování uvedeného přístupu i v praxi. Ve zmíněné části je podrobněji rozebrán postup orgánů rozhodujících o vazbě, které si před učiněním rozhodnutí o ní musí předně zodpovědět otázku, zda-li je trestní stíhání osoby důvodné a zda je dosažen určitý stupeň podezření, že tato trestný čin spáchala. Po jejím vyřešení jest zapotřebí zkoumat existenci konkrétních skutečností odůvodňujících některou(é) z obav taxativně vypočtených v trestním řádu (vazba útěková, koluzní a předstižná) a tyto následně náležitě odůvodnit, čemuž se detailněji věnuje kapitola týkající se...
|
|
|
Zásada subsidiarity trestní represe
Drobílek, Michal ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Zásada subsidiarity trestní represe Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o zásadě subsidiarity trestní represe, jedné ze základních zásad trestního práva hmotného, která byla poprvé v českém trestním právu zakotvena až v novém trestním zákoníku z roku 2009. Zásada subsidiarity trestní represe vyjadřuje skutečnost, že prostředky trestního práva je možné uplatňovat pouze v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačí uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Současně tato zásada vyjadřuje povahu trestního práva coby prostředku ultima ratio, tedy nejzazšího řešení. Po úvodu věnovanému funkcím a účelu samotného trestního práva z hlediska historického vývoje i současnosti, se podává analýza platné právní úpravy zásady subsidiarity trestní represe. Zakotvení zásady subsidiarity trestní represe do nového trestního zákoníku vyvolalo nebývale rozsáhlou diskuzi o jejím významu v trestním právu, a to především o jejím dopadu v otázkách základů trestní odpovědnosti. Na otázky v této diskuzi často zmiňované se tato práce pokouší podat odpovědi zejména v kapitole o pojetí trestného činu, kapitole o kritériích společenské škodlivosti a v kapitole o procesních důsledcích aplikace zásady subsidiarity trestní represe. Dále tato práce analyzuje platnou právní úpravu korektivů trestního bezpráví a...
|
|
|
Zásada subsidiarity trestní represe
Raček, Pavel ; Novotný, Oto (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Resumé Diplomová práce pojednává o zásadě subsidiarity trestní represe, která se stala po nabytí účinnosti nového trestního zákoníku znovu aktuální. Již dříve však byla často zohledňována v judikatuře českého Ústavního soudu a Nejvyššího soudu. Nový český trestní zákoník zakotvuje zásadu subsidiarity trestní represe v § 12 odst. 2: "Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu." První kapitola se zabývá obecnou definicí zásady subsidiarity a principu ultima ratio a dochází k závěru, že znění § 12 odst. 2 trestního zákoníku je příliš úzké, neboť trestní právo má působit subsidiárně nejen k právním ale obecně ke všem společenským prostředkům. Druhá kapitola pojednává o interpretačním významu zásady subsidiarity trestní represe zakotvené v trestním zákoníku. To znamená, že zásada subsidiarity může být uplatněna jen při výkladu těch znaků skutkových podstat trestných činů, které nejsou formulovány příliš konkrétně a jednoznačně. Následující kapitola se věnuje teorii právního statku a pojmu společenské škodlivosti. V této souvislosti je zohledňována judikatura německého Spolkového ústavního soudu. Zákaz stíhat společensky neškodlivá jednání je demonstrován na...
|
host ::
RSS.